Upravit stránku
Pro každou budovu, která má svůj plášť, má výrobce vytvořen a přímo určen celý a daný komplex řešení = zateplovací systém. Jde o zvýšení tepelného odporu obvodového pláště, který zabraňuje úniku tepla z budovy ven Se zateplením je potřeba počítat při stavbě nového domu, a určitě prospěje i starším a stávajícím stavbám a objektům.a pronikání mrazu dovnitř.

Znaky pro správné zateplení

  • izoluje teplo
  • odvádí vlhkost
  • chrání proti vnějším vlivům
  • vzhled (estetický dojem budovy)

Zateplovací systém ETICS

ETICS = EXTERNAL THERMAL INSULATION COMPOSITE SYSTEM - anglická zkratka, v ČR používáme zkratku VKZSvnější kontaktní zateplovací systém, nebo také vnější kontaktní tepelně izolační kompozitní zateplovací systém.

Zateplovací systémy druhy:

  1. Kontaktní zateplovací systémy - převážně se zatepluje budova zvenčí, obsahuje kontakt izolantu a zdi
  2. Bezkontaktní / nekontaktní zateplovací systémy - jedná se o zateplení, které obsahuje k odvětrávání vzduchovou mezeru (= odvětrávaná fasáda)

Spotřeba energií pro výtápění rodinného domu, bytu a veškerých prostor v chladných a mrazivých měsících nejvíce zatěžuje peněženku.

PROKÁZÁNO: kdo zateplí = ušetří !!!
Otázka: "Jak to funguje?"
Odpověď: "Jde o posunutí bodu mrazu"

  • dům, který není zateplený má bod mrazu uprostřed stěny- VE ZDIVU
    Mráz a chlad prostupuje do stěny, k vytápění je potřeba více energie - únik tepla.
    - drahé vytápění
    - hrozba poškození zdiva
    - možnost výskytů a vzniku plísní
    - únik tepla
  • dům, který je zateplený má bod mrazu v izolantu
    - VNĚ ZE ZEDIVA
  • Izolant brání prostupu zimy do stěny. Teplo z prohřátého zdiva neuniká a vrací se zpět do interiéru domu - teplo zůstává.
    - dobrá tepelná izolace
    - úspora financí za vytápění
    - ochrana zdiva před mrazem a poškození
    - bez plísní
    - ochrana před hlukem
    v zimě: udrží teplo
    v létě: zabrátí přehřívání interiéru

A co VNITŘNÍ IZOLACE DOMU? Samozřejmě omezí úniky tepla, ale nedokáže zabránit promrzání zdiva.
Ve výtápěných místnostech je rychle horko rychle zima.

ETICS EXTERNAL THERMAL INSULATION COMPOSITE SYSTEM

  • anglická zkratka, v ČR používáme zkratku VKZS = vnější kontaktní zateplovací systém, nebo také vnější kontaktní tepelně izolační kompozitní zateplovací systém
  • jedná se o celkové pokyny, jak prokázaně snížit spotřebu energií a ušetřit finance
  • systémy bez provětrávané mezery určené pro aplikaci na vnějších stranách obvodových stěnách konstrukcí
  • jde o lepenou a ve většině případů i hmoždinkami kotvenou tepelnou izolaci z:
    pěnového polystyrenu(EPS) - desky
    minerální vlny(MW) 1. podélná orientace vláken MW s délkou desky - desky
                                          2. kolmá orientace vláken MV k délce lamely - lamely

NORMA PRO PROVÁDĚNÍ ETICS = ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně-izolačních kompozitních systémů (ETICS).
Tato norma obsahuje podrobnosti a specifika montáže zateplovacího systému. Tato česká technická norma vychází ze zákona 22/1997 Sb.
Určuje techznické požadavky na provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) s tepelnou izolací z  pěnového polystyrenu (EPS) nebo nebo z minerální vlny (MW).

  • a s konečnou povrchovou úpravou omítkou nebo omítkou s nátěrem, které jsou uváděny na trh jako sestava součástí.

Technické požadavky na provádění zateplení (ETICS) obsažené v normě jsou směřovány na základní technologické operace:

  1. příprava podkladu pro ETICS
  2. lepení desek tepelné izolace
  3. kotvení desek hmoždinkami
  4. provádění základní vrstvy
  5. konečné povrchové úpravy

Obsah ETICS:

  1. lepící hmota
  2. mechanicky připevňovací prostředky (zpravidla hmoždinky)
  3. tepelně izolační materiál (desky, izolant, EPS, MV)
  4. základní vstva (= stěrková hmota, z jedné nebo více vrstev, alespoň 1 vrstva obsahuje výztuž)
  5. výztuž
  6. konečná povrchová úprava (může zahrnovat dekorativní nátěr)

Dále norma obsahuje:
- všeobecné požadavky na skladování součástí ETICS
- základní požadavky související s užíváním a údržbou ETICS

Na tepelné izolaci je prováděna tzv. základní vrstva a to se stěrkovou hmotou vyztužovanou sklepěnou síťovinou. Na tuto základní vrstvu se aplikuje omítková povrchová úprava, různého barevného a povrchového ztvárnění. V některých případech je tato povrchová úprava opatřena i nátěrem.

Složení ETICS - obrázek

*** Za ETICS je odpovědný jeho výrobce, sestavuje ho a taktéž ověřuje. ***

Pojiva u ETICS: lepící a stěrkové hmoty.


Lepící hmoty DISPERZNÍ převažující pojivo - syntetické polymery dispergované ve vodě
Stěrkové hmoty MINERÁLNÍ převažující pojivo - cement

Omítky u ETICS:

  • minerální - vyráběné na bázi maltovitých pojiv a vybraných plnil a přísad
  • disperzní - vyráběné na bázi syntetických polymerů dispergovaných ve vodě jako pojiv a vybraných plniv a přísad
  • silikátové - vyráběné na bázi křemičitanových pojiv a vybraných plniv a přísad
  • silikonové, silikonakrylátové - vyráběné na bázi syntetických polymerů dispergovaných ve vodě jako pojiv, silikonových přísad a vybraných plniv a přísad
Omítky mají různou tloušťku, která je určena zrnitostí plniva.
Struktura omítek:
- rýhovaná
- zatíraná
- válcovaná

PRACOVNÍ POSTUP ETICS

1. Podmínky pro práce

Podívejte se, jaké podmínky ovlivňující aplikaci ETICS.

Abychom aplikovali ETICS a maximálně perfektně provedli zateplení je potřeba dodržovat základní podmínky práce. Jedná se o nepřijatelné podmínky, které umíme samozřejmě řešit.

+ 5° C je minimální teplota + 30°C obvykle nejvyšší pro aplikaci a práci s materiály pro ETICS. Mateiály jsou nepoužitelné, pokud je vystavíme nevhodným podmínkám. Zateplení lze uskutečňovat pouza za přijatelných podmínek.

Nepřijatelné podmínky:

  • silný vítr
  • déšť
  • nadměrné teploty (vysoké - nízké)
  • přímý sluneční svit

V takovýchto situacích je nutná ochrana stavbyplachta, síť, stínění

2. Příprava podkladu

Před samotným započetím prací je nutné:

  • vyměnit nebo odstranit stávající oplechování, svody hromosvodů a ostatní konstrukce na fasádě (v závislosti na tloušťce systému).
  • provést kontrolu stávajícího podkladu- zda není fasáda poškozena, v takovém případě se musí poškozená místa vyspravit.

ÚPRAVA PODKLADU PŘED NALEPENÍM IZOLANTU:
Podklad musí být:   čístý,   suchý,   nosný,   pevný,    odmaštěný,   zbavený prachu a nesoudržných vrstev. Staré a savé podklady je potřeba upravit penetračním nátěrem (v případě nutnosti i dvěmi vrstvami nátěru).
            !!! penetrační nátěr - zpevní povrch, sjednotí savost, zlepší přilnavost celého podkladu !!!

  • očištění, odmaštění, odstranění nesoudržných částí povrchu fasády se nejčastěji prování:
    a) proudem vody
    b) mechanicky (škrábání, osekávání, broušení, oklepání)
  • vyrovnání nerovností a dutin (nejčastěji vyrovnáváno jádrovou omítkou, která musí "vyzrát")
  • biologické znečištění (řasy, mech na fasádě)
    a) očistit ocelovým-drátěným kartáčem
    b) natřít / napenetrovat patřičným přípravkem zabraňující další výskyt
  • vyrovnání nerovností podkladu - nerovnosti se dělí podle velikosti
    do 1 cm: při lepení izolantu poslouží k vyrovnání lepící malta
    do 2 cm: vyrovnáváme podklad pomocí vyrovnávací malty, popř. obrusit
    nad 2 cm: vyrování pomocí aplikace izolačních desek o různé tloušťce, nebo podlepení

Přídržnost, soudržnost podkladu = průměrná přídržnost podkladu se doporučuje minimálně na 200 kPA a nejmenší z hodnot 80 kPA.

Druh podkladu a úroveň degradace určuje rozsah a četnost průzkumu podkladu.

Mechanické vlastnosti podkladu:   se posuzují vizuálně a poklepem, popř. odtrhovými zkouškami.

Požadavek na rovinnost - provádí se kontrola pomocí latě zpravidla o délce 1m nebo 2 m:

  • 10 mm/m - u lepených ETICS
  • 20 mm/m - u kotvených ETICS
    doporučení dle normy ČSN 73 2901

Samotný výběr ETICS ovlivňují tyto faktory (charakteristiky podkladu):

  • odchylka rovinnosti
  • přítomnost povrchové úprav
  • délkové rozměry zateplovaného podkladu (stěny)
  • zaprášený podklad

- ometení prachu nebo jeho omytí tlakovou vodou se zajištěním vyschnutí

  • mastnoty na podkladu 

- odstranění mastnot tlakovou vodou s přísadou vhodných čistících prostředků, omytí čistou tlakovou vodou, zajištění vyschnutí

  • odbedňovací prostředky nebo jiné separační prostředky na podkladu

- odstranění odbedňovacích nebo jiných separačních prostředků vodní parou s použitím čistících prostředků, omytí čistou tlakovou vodou, zajištění vyschnutí

 

  • výkvěty na vyschlém podkladu       

- mechanické odstranění výkvětů, ometení

  • puchýře a odlupující se místa v podkladu                             

- mechanické odstranění puchýřů a odlupujících se míst; ometení; v případě potřeby místní vyrovnání nebo reprofilace vhodnou hmotou prokazatelně zajišťující soudržnost nejméně 250 kPA, vždy při zajištění vyschnutí použitých hmot

  • biotické napadení podkladu

- analýza příčin a odstranění spolu s příčinou; způsob odstranění je předurčen druhem a stavem napadení

  • aktivní trhliny v podkladu

- analýza příčin trhlin podle výsledku buď  odstranění příčiny, nebo řešení dilatačními spárami

  • průvzdušné neaktivní trhliny a spáry v podkladu         

- Průvzdušné neaktivní trhliny a spáry se utěsní

  • velmi savý podklad               

- Pojednání podkladu penetračním nátěrem podle technické dokumentace výrobce ETICS

 3. Založení systému a soklových lišt

Aby byl systém správně založenje nutné nejprve určit základní úroveň zateplení. V této vytyčené výši se připevňuje zakládací (soklová) lišta s okapnicí (nad úrovní terénu).

*** šířka lišty = odpovídá tloušťce izolantu ***

Ve výšce, kde má začít zateplovací systém, kotvíme na připravený podklad vodorovně zakládací lišty pomocí zatloukacích hmoždinek (ve vzdálenosti 40 - 50 cm od sebe, na začátku a konci lišty je provedeno upevnění vždy.

Při nerovnosti podkladu se používají plastové vyrovnávací podložky. Jednotlivé lišty se napojují pomocí příslušných PVC spojek (spojivací profily z PVC).

*** POZOR ! *** Mezi soklovou lištou a soklovou deskou se nesmí zapomenout provést těsnění (těsnící páskou). Pokud se zapomene hrozí vnikání vlhkosti do mezery. Časem tato vlhkost kondenzuje, zatéká za stěrku a omítku. V teplých měsících roku se začne odpařovat a pod omítkou se vytváří bubliny nebo praskliny.

*** POZOR ! *** Styk izolačních desek v místě styku soklových lišt = předpovídatelné následné trhliny v omítce. Izola se musí provést vždy mimo dotek soklových lišt - min. 10 cm od sebe nebo použít naklapávací průběžný profil.

Založení zateplovacího systému 

Napojení soklových lišt na rohu budovy: 
se zásadně provádí řezem
- ANO:   pod úhlem 45° = správně, samozřejmě i v tomto
místě jsou soklové lišty spojeny pomocí soklové spojky
- NE:      pod úhlem 90°= špatně, nezle vložit potřebnou soklovou spojku

Spojení rohů pod úhlem 45°- obrázek:

4. Lepení izolačních desek


Lepení tepelné izolace i provedení omítek se provádí bezpečně z lešení.Dle různých pravidel při jejich dodržení lze užít závěsné lávky.

  • k lepení izolačních desek se používá lepící tmel
  • lepící seměs nanášíme na zadní stranu izolantu
  • pro lepení desek používáme:      ozubená zednická lžíce
                                                             ozubená hladítko

Nanášení lepidla
- nejdříve hmotu nanášíme po obvodu izolační desky a pak ve třech bodech do plochy
- lepící hmota musí pokrývat min. 40 % plochy desky 
- nanášíme pouze na plochu desky, která bude spojena se zdí

Polystyrén:
tmel je nanášen nejprve po obvodu izolační desky a poté minimálně ve 2 - 3 bodech

Minerální vlna:
a) podélné vlákno - podélná orientace vláken, nanášet lze lepidlo po obbodu desky a min. ve třech bodech uprostřed desky
b) příčné vlákno - celoplošně zubovým hladítkem

Zásady lepení izolantu:

  • desky se lepí pečlivě na sraz
  • základní uspořádání desek v rozsahu celé fasády je ve vazbě - se svisle převázanými spárami
  • přesah musí být min. 10 cm
  • mezery a spáry, které případně vzniknou a případné netěsnosti mezi jednotlivými deskami musíme doplnit:
    - příslušným izolantem (vyklínkování izolantem - místa kde je spára větší)
    - stavební nízko-expanzní pěnou
  • desky izolantu se lepí ZDOLA NAHORUve vodorovných řadách
  • rovinnost povrchu zajistíme přebroušením celé pochy brusným hladítkem (prach po broušení je třeba odstranit)

*** POZOR ! *** NIKDY = nedoplňujeme spáry a mezery tmelem. VZNIK TEPELNÉHO A VLHKOSTNÍHO MOSTU.

Lepení izolace- obrázky:

roh - desky se kladou na vazbu i v rozích (sokl)
okno - dveře - izolace ostění se provádí tak, aby izolační fasádní deska probíhala a izolační deska ostění byla přisazena
špatně
šprávně

Lepící hmota = míchá se jidině s čistou vodou a mchadlem podle technického listu, mícháme do požadované konzistence.

Řezání desek = použití pouze vhodného odpovídajícího nářadí. Provádíme pilkou nebo odporovým nožem. Řez začistíme, zajistíme čistý a rovný řez.
- k zabránění vzniku trhlin řežeme desky v rozích oken a dveří do tvaru L
- ideální je (pokud nám podmínky dovolují) připravit desku tvaru L již dopředu i s výřezem na parapet
- i pod parapet lze osadit izolační desku

5. Kotvení hmoždinkami

Před samotným kotvením hmoždinkami se nejprve provádí přebroušení izolačních desek do roviny brusným hladítkem. Povrch musí být co nejhladší, protože každá další nanášená vrstva "kopíruje povrch desek".

  • kotvení systému následuje po přilepení izolace (izolačních desek)
  • musí být dodržena TECHNOLOGICKÁ PŘESTÁVKA min. 1 - 2 dny
  • kontaktní zateplovací systém kotvíme plastovými talířovými hmoždinkami:
    s plastovým trnem - pro EPS-F(polystyren)
    s kovovým trnem - pro MW (minerální vlna)
  • počet a délka hmoždinek = záleží na konkrétním objektu a projektu zateplení, daný projektovou dokumentací
    počet:      na 1 m2  4-8 ks
    délka:      musí být taková, aby hloubka kotvení v nosném podkladu byla min. 5 cm (dle tl. izolantu, vrstvy lepící hmoty                 atd.)
  • talířové hmoždinky jsou z plastu
  • typ hmoždinky určuje typ podkladního materiálu, do kterého se kotví
  • nejčastěji se osazují hmoždinky do "T styků mezi deskami" a do plochy desky v místě podlepení
  • hlavy hmoždinek se zapouštějí min. 1-2 mm pod úroveň (líc) izolační desky, takto osazené hlavy hmoždinek(talířky) je nutno přestěrkovat armovacím tmelem (stěrkovou hmotou), po vytvrdnutí se přebrušuje do hladka
  • OTVORY pro hmoždinky = vrstají se vrtačkou:
    a) s příklepem
    b) bez příklepu - kde je méně pevný povrch
  • MW (minerální vlny) použití rozšiřujícího talířku (140 mm). Tento rozšiřující talířek se nasadí na běžnou hmoždinku.

POSTUP:

  1. vyvrtání otvorů pro osazení hmoždinek (zvolíme vrták dle průměru a délky hmoždinky)
  2. vyčištění otvoru po vyvrtání
  3. osazení hmoždinek

Kotvení hmoždinkami

nároží - kotvení v pracovní spáře (min. 10 - 20 cm od rohu),

1 - izolant (tepelně izolační deska)
2 - hmoždinky

Kotvení hmoždinkami

DOPORUČENÉ SCHÉMA PRO KOTVENÍ na 1m2:

6. Základní vrstva - armovací vrstva

Základní vstva = zajišťuje mechanickou odolnost celého systému a vytváří podklad pro finální povrchovou úpravu. Po správném provedení základní vstvy je odměnou dlouhodobá ochrana izolantu před: mechanickými a klimatickými vlivy.

POSTUP:

  1. Přebroušení plochy:
    Brusným hladítkem - odstranění nerovností včetně přetmelených hmoždinek
  2. Hrany a otvory:
    Se základní vrstvou začínáme od krajů, všechny hrany (nároží, návrší, ostění) vyztužíme vtlačením odpovídajícího profilu do předem přichystané nanesené vrstvy stěrkové hmoty
  3. Plocha:
    - na desku tepelného izolantu naneseme hrubou vrstvu tmelu 3-4 mm (stěrkové hmoty)
    používá se: ozubené hladítko (ozub musí být minimálně 10/10 mm)
  • do stěrkové hmoty vtlačíme síťovinu pomocí nerezového hladítka 
  • vtlačení se provádí v pruzích shora dolů
  • přebytečný tmel, který prostoupí mezi oky síťoviny se uhladí hladítkem do ztracena (tkanina musí být zcela zakryta)

Ozubené hladítko

Nerezové hladítko

  • Armovací tkanina - PERLINKA = sklovláknitá laminovaná mřížková armovací tkanina. Tato skleněná síťovina plošně vyztuží omítky, stavební lepidla a další stěrkové hmoty.

    Minimální přesah = pro napojení armovací tkaniny se prování min. 100 mm

Perlinku vždy aplikujeme vtlačením sítě do stěrky od středu k okrajům.

Veškeré přesahy skleněné síťoviny mimo požadovanou plochu se ořezávají.
!!! POZOR !!!    
Špatný postup: přiložení síťoviny na izolant a poté stěrkování tmelu skrze síťoviny. 
Správný postup: Abychom docílili perfketně vytvořené základní vrstvy včetně armovací tkaniny, musíme správně připravit a nanést stěrkovací hmotu a teprve poté armovací tkaninu vtláčet do tmelu od středu síťoviny k okrajům.

Rohový profil

zvýší mechanickou odolnost a pevnost objektu u nároží
- součástí rohového profilu je také skleněná síťovina
  aplikace:
- osazení a zatlačení do předem připraveného naneseného tmelu (stěrkové hmoty)
- přestěrkování v ploše výztužné skleněné tkaniny (perlinky)
- pásy výtužné armovací tkaniny se osazují od shora dolů Rohový profil

Okenní profil  
Parapetní profil

- zajistí dokonalé a stabilní napojení parapetu a omítky
- propojí parapetní hranu a základní vrstvu
- propojení je těsné a pružné
- zajištění napojení mezi okenním rámem a omítkou
zabraňuje vzniku tepelných mostlů
aplikace:
1. pod parapet
2. na zvednutý okraj parapetu u ostění

osazení na okenní rám pomocí lepící pěnové pásky
- na osazené lamely lze umístit (přilepit) ochranné fólie proti poškození oken
- po obou stranách okenního otvoru je třeba také osadit rohový profil

- u nadpraží slouží k zajištění odkapávání stékající vody
Existují dva typy profilů s okapnicí (okapní hranou):

Dilatační profil

  • používá se v místech, jde jsou dilatační spáry v konstrukci budovy (objektu)
  • mezera mezi deskami by měla měřit 2-3 cm
  • osazuje se do stěrky (tmelu, armovací hmoty)
  • k zajištění správné polochy dilatačního profilu se používá řevěná lať, která má vhodnou tloušťku pro vložení do mezery

Diagonální vyztužení

= jedná se zejména o vyztužení vnějších rohů oken a dveří. Díky tomuto diagonálnímu vyztužení zamezíme vzniku trhlin v omítce. Nejmenší možný rozměr diagonální výztuhy je min. 300 x 200 mm.

7. Penetrace pod omítku

Po vyzrání základní vrstvy se zbrousí nerovnosti brusným hladítkem a odstraní se prach.

  • provádí se po úplném zaschnutí stěrkové hmoty
  • před nanášením omítek a nátěrů se provede penetrace podkladu
  • použít lze pouze takovou penetraci, která odpovídá projektové dokumentaci

PENETRACE:      - sníží nasákavost podkladu
                             - prodlouží dobu zpracovatelnosti nanášených omítek a nátěrů
                             - provádí se štětkou nebo molitanovými válečky
                             - schne min. 24 hodin

8. Finální vrchní omítka

= finální část KZS - fasádní omítky a nátěry
- omítky jsou v mnoha barevných odstínek, vybrat si lze z platných vzorníků barev

NANÁŠENÍ:

  • nerezovým nářadním:   hladítkem
  • vrchní omítka - vrstva dle zrnitosti použité omítky
  • konečná úprava - konečná struktura - pomocí hladítka z PVC s povlakem pryže, nebo gumovým válečkem

Místo šlechtěných omítek lze využít také štuk nebo břízolit.

Nahoru